KARDIOVASKULÁRNÍ RIZIKO
Mezi hlavní rizikové faktory kardiovaskulárního onemocnění (KVO) se zahrnuje:
- Hypertenze
- Kouření cigaret
- Obezita (BMI≥30)
- Sedavý způsob života = fyzická inaktivita
- Dyslipidémie
- Diabetes mellitus
- Mikroalbuminurie nebo snížená glomerulární filtrace (GFR<60mL/min)
- Věk (>55 let u mužů, >65 let u žen)
- Kardiovaskulární onemocnění v rodinné anamnéze (<55 let u mužů, <65 let u žen)
Hypertenze je jedním z nejvýznamnějších rizikových faktorů kardiovaskulárních onemocnění (KVO). Prognosticky má nejvyšší předpovědní hodnotu 24hodinový ambulantní tlak, následuje domácí měření tlaku pacientem a nejnižší předpovědní hodnotu má měření tlaku (TK) v ordinaci lékaře. Z výsledků epidemiologických studií byly stanoveny arbitrární hodnoty normálního systolického a diastolického TK pro děti i dospělé jedince. Za horní hranici normálních hodnot TK je podle našich doporučení a podle WHO/ISH považována hodnota TK 140/90 mm Hg, optimální pak hodnota pod 120/80 mm Hg.
Co je to krevní tlak?
Krevní tlak je tlak, kterým krev působí na vnitřní stěnu cév. Tento tlak neustále kolísá v průběhu srdečního cyklu. Mění jej také fyzická námaha, emoce a různé látky (např. kofein, nikotin, množství zkonzumované soli, alkohol, léky), ale i fáze dne/noci. Během srdečního cyklu – tedy jednoho stahu a následného uvolnění srdečního svalu – je nejvyššího tlaku krve dosaženo při systole, tj. při stahu srdečního svalu, kdy je krev vypuzena ze srdce do tepen celého těla. Tento tlak se nazývá systolický krevní tlak. Naopak při uvolnění srdečního svalu zvaného diastola, tedy ve chvíli, kdy se srdce plní krví přitékající ze žil, je tlak krve na stěny tepen nejnižší a nazývá se diastolický krevní tlak. Systolický a diastolický tlak krve se měří pomocí manžetového tonometru nejčastěji na paži. Při měření by měl být vyšetřovaný v klidu fyzickém i duševním. Už samotné měření tlaku krevní tlak zvyšuje (tzv. efekt bílého pláště), proto se měření opakuje (nejlépe třikrát při jedné návštěvě lékaře), aby bylo co nejpřesnější.
Co je to hypertenze?
Hypertenze je vysoký krevní tlak. Vzniká, jestliže se cévy zužují nebo tuhnou. 
Za vysoký krevní tlak jsou považovány hodnoty od 140 mm Hg (milimetry rtuťového sloupce) u systolického tlaku a od 90 mm Hg u diastolického tlaku. U diabetiků (pacientů s cukrovkou) je patologická již hodnota 130/80 mm Hg. V rozvinutých zemích je výskyt hypertenze u celé dospělé populace asi 20–25 %, přičemž s věkem riziko stoupá. Protože hypertenze nebolí a sami ji na sobě nepoznáme, měl by si každý dospělý člověk nechat změřit tlak alespoň jednou ročně, především po 45. roce věku. Rizikovými faktory pro vznik hypertenze jsou obezita, vysoký věk, nevhodný způsob života (kouření, stres, nevhodné složení stravy), ale i dědičné vlivy. Pokud tedy vaši přímí příbuzní trpí vysokým krevním tlakem, můžete mít i vy vrozené předpoklady pro jeho rozvoj. Hypertenze může mít svoji příčinu i v jiném onemocnění (např. ledvin nebo žláz s vnitřní sekrecí). Tato hypertenze se nazývá sekundární, vyřeší ji léčba příčinného onemocnění, představuje však asi jen 2–5 % všech případů vysokého krevního tlaku. Ve všech ostatních případech je hypertenze doživotním onemocněním.
Proč je vysoký krevní tlak nebezpečný?
Vysoký krevní tlak, především vysoký systolický tlak, může způsobovat komplikace. Dlouhodobě zvýšený tlak krve na vnitřní stěnu tepen narušuje jejich výstelku, ztlušťuje stěnu a snižuje jejich poddajnost. Dochází k rychlejšímu kornatění tepen = ateroskleróze (obr. 2). Toto poškození cév může vyústit např. do infarktu myokardu (IM) nebo cévní mozkové příhody (CMP). Z orgánů hypertenze nejvíce zatěžuje srdce, které nejprve zbytní a následně může i selhávat. Dalším ohroženým orgánem jsou ledviny, které také mohou nakonec selhat, a oči. (obr. 3). Pacienti s hypertenzí mají 2,5× vyšší riziko rozvoje cukrovky (diabetes mellitus). Současný výskyt hypertenze a diabetu zvyšuje úmrtnost až 6×. Přímo nebo nepřímo je hypertenze zodpovědná asi za pětinu všech úmrtí v České republice.
Jak se hypertenze léčí?
Hypertenze nebolí a nedá se vyléčit. Léčit se ovšem musí. Cílem této doživotní léčby je dosažení normálních hodnot krevního tlaku, tzn. do 140/90 mm Hg, u mladších pacientů a diabetiků do 130/80 mm Hg. Ve chvíli, kdy vám lékař opakovaným měřením krevního tlaku a pomocí dalších vyšetření diagnostikuje hypertenzi, záleží její vývoj především na vás, na tom jak budete dodržovat doporučení lékaře a předepsanou léčbu. Prvním opatřením je několik režimových kroků, které vám mohou zajistit pokles krevního tlaku:
1. Pravidelně si měřte krevní tlak a spolupracujte s lékařem.
2. Snažte se snížit a udržet si normální tělesnou hmotnost.
3. Přestaňte kouřit.
4. Omezte konzumaci alkoholu.
5. Omezte přísun kuchyňské soli.
6. Vyměňte živočišné tuky za rostlinné.
7. Jezte dostatek ovoce a zeleniny.
8. Zintenzivněte tělesný pohyb.
9. Zařazujte pravidelně pauzy na odpočinek a relaxaci.
Teprve když vaše úsilí nebude stačit k normalizaci krevního tlaku, přidá vám lékař jako 10. bod vašeho desatera, léky. Na snížení vysokého krevního tlaku je dnes k dispozici celá řada vysoce účinných a dobře snášených léků (antihypertenziv). Tyto léky se dělí do několika skupin. Pro každého pacienta jsou vhodné jiné léky podle dalších chorob, kterými trpí, i podle toho, jak jednotlivé léky snáší. Často je nutná kombinace více léků. Společně s vaším lékařem dojdete k vytvoření individuálního léčebného plánu vaší hypertenze. Bude jen na vás, jak budete tento plán dodržovat. Důležité je užívat tablety tak, jak vám byly předepsány, v pravidelnou stanovenou denní dobu ve stanovené dávce (počet tablet). Tablety nesmíte vynechávat. Pokud si zapomenete tabletu vzít, nezdvojujte následující dávku, ale pokračujte v dávkování podle doporučení lékaře. Pokud si vezmete vyšší než předepsanou dávku, informujte svého lékaře. Lékaře také informujte o všech neobvyklých příznacích, které můžete pozorovat. Na vysoký krevní tlak užívejte pouze lék, který vám předepsal lékař, nevyměňujte jej za tzv. generický přípravek byť se stejnou účinnou látkou. Léčbu také nesmíte náhle přerušit, ale podle doporučení lékaře je třeba ji postupně vysazovat. Pokud máte jakékoliv otázky či připomínky týkající se vaší choroby a léčby, ptejte se svého lékaře. Pouze váš ošetřující lékař má nejúplnější a komplexní informaci o vašem zdravotním stavu a nastavené léčbě. Pouze vaše vzájemná komunikace a spolupráce pomůže nastavit nejvhodnější léčbu vašeho vysokého krevního tlaku.
Použitá literatura:
1. Klener P., et al. Vnitřní lékařství. Galén. 2001.
2. Hollay E., Piťhová P., Kvapil M. Diabetes mellitus a hypertenze. Med. pro praxi 2006;4:169–171.
3. Jedlička P.. Vysoký krevní tlak…nic se neděje? Hypertenze.eu. 2007
4. Vysoký krevní tlak http://cz.hartmann.info.
5. Hořejší J. Budoucnost začala před třiceti lety. Biotechnologie v medicíně včera, dnes a zítra. Praha: Medical tribune cz. 2006.
Více informací naleznete v materiálech, které jsou Vám k dispozici ke stažení: